Červenec 2015

Co jsem dělala na začátku prázdnin?

22. července 2015 v 19:30 | Pita |  Články

Přemýšlela jsem s jakým článkem se vrátit a napadl mě fotočlánek. Na začátek tu mám fotky, když jsme byli u kamarádky.
Na první jsme asi pět minut po tom, co jsem Adri namalovala (druhá fotka). Musím řícct, že se mi z ní docela podařilo toho Inda udělat. Ráno z toho bohužel zbylo jen obočí. Je to docela škoda. Přestavte si, že to Adri odlíčila. To fakt nechápu...:D
Selfie s Adri jsme fotily v den příjezdu, kdy ještě něvěděla, co na ni chystám.


Takhle se ráno holky snažily vzbudit. Což úplně nevím, jestli se povedlo. Vstávali jsme okolo desáté, možná později a stejně se nám chtělo spát. Hrozný s náma
Schválně. Uhádli byste? Barča koně poznala a my se konečně posunuly. I tak jsme byly poslední a prohrály. Ale moje modelovací schopnosti se prokázaly.
Honza jako faraon mě mírně děsí. V tu chvíli nám to přišlo neskutečně vtipné. Teď si tím jistá nejsem. Hlavně, že je faraon.


Poslední fotky z pobytu u Adri jsou z Artexu, kam jsme museli zajít. Tímto se chci omluvit lidem, kterým jsme utrhaly pár kytiček, ale my je prostě potřebovaly mít. Já ji sice hned ztratila, ale Barči vydržela docela dlouho. (Koukám, že jsem docela koča jak z hororu)
Poslední dvě fotky jste mohli vidět na instagramu. Na mém a na Terky. Na prostřední fotce se mi líbí, jak mám zakroucený nohy. A ještě k tomu to nebylo stabilní, takže jsem pořád padala. Skupinovou fotku jsme myslím fotily před záchodama. Originální, opravdu. Každopádně to nejsme všichni. Neměli jsme selfie tyč, abychom se vlezli všichni. A lidi postupně přicházeli a odcházeli.


Tyto tři fotky jsou už z dovolené v jižních Čechách. Odjížděli jsme v den předávání vysvědčení. Šaty na první fotce, jsem koupila v Lidlu. Lidi hodně překvapilo, že zrovna já a šaty, protože já radši rifle, triko, mikina a nějaký kecky. Příjemná změna na konec roku. Jsou pohodlné, takže na pětihodinovou cestu autem v klidu.
Když jsme byli na výletě v Českém Krumlově, jeli jsme se podívat na zříceninu hradu Dívčí kámen. Vstup byl placený a nám se nechtělo platit - jako největší zoufalci jsme nedali 50,- kč. Tak jsme se aspoň prošli v lese. Já polovinu času šla bosá, protože se mi odřela pata. Když jsme šli v lese po blátě - pohoda. Pak už po jehličí a štěrku nic moc.
Naposled jsem si nechala fotku oběda, který jsme si dali v Třeboni U Míšků. Určitě doporučuju! Nikdy nešlápnete vedle. Tento tác jsme měly tři a akorát to stačilo. Jen si na to vzpomenu a už mi tečou sliny!

Snad se Vám tento jednoduchý článek líbil a já se budu těšit u dalšího:)