změnila jsem se hodně?

22. května 2015 v 15:00 | Pita |  Články
Ze začátku asi začnu fotkama z dětství. Školka. Tu si moc nepamatuju. Ale vím, že nejlepší kámoši byli vždycky kluci. To bude asi i tím, že mám staršího bratra a dva bratranci, se kterými jsem trápila spousty času. Mám tedy i sestřenice, ale s těmi jsem nebyla tak často. Jednou za čas na oslavě narozenin a o Vánocích. To bratranci u nás byli pečení vaření.
Co si z této doby pamatuju je, že jsem s bráchou chodila už ve třech letech plavat. Učil mě sám. Chodili jsme spolu i bruslit. Teda. On šel s kamarádama hrát hokej a já byla s jeho kamarádkama. Možná jsem byla nákadlo na holky. Ani se tomu nedivím. Asi před pěti lety - to už je taky hodně dávno - jsem viděla video, kde jsme někde v kempu. Jako nejmladší jsem tak byla největší atrakcí. Každý si se mnou chtěl hrát.

Byla jsem takový to velký dítě. Ne tlustý, velký. Moje porodní váha - čtyři dvacet. A fotek, kde jím je hrozně moc.
Největší vzpomínka na dětství je asi, když mi byla dva roky. Letěli jsme na Mallorcu. Já, malý prtě, který to fakt nebavilo, pozorovala letadla přes velké sklo. Za mnou přišla holčička s růžovým kufrem v ruce. A my tam stály a koukaly, jak letadla přistávají a jak se odlepují od země. Říkám si, že nás měli vyfotit.


Na základní školu jsem nastupovala s dětma, který jsem znala ze školky. Díky bohu. Ale znáte to. Udělaly se skupinky a já nějakou dobu neměla kamarádky. Trošku přetvářka od některých lidí, ale teď je chápu. Chtěli se zařadit do kolektivu. První stupeň byl vlastně v pohodě. Tak trochu jsem se bavila s pár lidma, stačilo mi to.

Celý první stupeň jsem nosila krátký vlasy, jak už to na ZŠ bývá, kvůli vším. Takže jsem většinu času vypadala jako kluk. Jednou když jsem šla ze školy mě oslovila paní: ,, chlapečku, nevíš kolik je hodin?" Domů jsem přišla s brekem, že přeci nejsem kluk a že chci dlouhý vlasy.

Druhý stupeň byl složitější. Už jsem se začala bavit i s ostatníma, ale mimo školu. Zase ta přetvářka. Myslím, že v šesté třídě jsem se začala kamarádit se svojí nynější nejlepší kamarádkou. Ta žila ve stínu, své nejlepší kamarádky. Trošku složitý, nemyslíte? A pak se proti mé osobě někteří trochu spikli. To asi přeskočím. Byla jsem uzavřenější, neměla jsem moc kamarádů. V podstatě žádné.

Na střední jsem se těšila. Hlavně na to, že se mohu změnit a být víc svá. Na adapťáku jsem se snažila bavit se všema. Ale nejvíc je stejně moje ,,partička" Pizdy a pes. Je to inside joke, určitě v tom nic nehledejte:) Je nás šest holek a jeden kluk. Shodou okolností se s Honzou znám od základní školy. Tzn. už děsných 11 let. Nedá se říct, že bych s někým měla problém Jediným kazitelem idylky v naší třídě je jen jeden spolužák. Nejspíš je to ten typ třídního šaška, ale s tím rozdílem, že jeho vtipy nejsou vtipný. A když se třídou někde jsme, opravdu se za něj stydím. Nechová se vůbec na svůj věk. Sekl se asi někde v páté třídě. Maximálně.

S nástupem na střední se samozřejmě zvýšil můj zájem o kluky. Rozhodně víc jak o známky. Po škole jsme se šly projít po městě. Ve druháku i na fesťáky. Teď si myslím, že jsem psychicky už nějak vyrovnaná a spokojená s tím, jaká jsem. Někdy se chovám na 13, někdy se snažím být dospělá.

Do budoucna vás asi nepřekvapí, že si chci pořídit dva pitbully a tetování. Nečekejte rukávy a celkově moc tetování. Ale kdo ví. Třeba mě to chytne. Protože je to zkrátka... Dokonalý. Aspoň pro mě. Ještě chci být vyrovnaná, spokojená a šťastná. Po střední odjíždím pryč a tak skončí celá moje kapitola v ČR. Bohužel víc plná zklamání, než úspěchů.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nexi Nexi | Web | 22. května 2015 v 15:26 | Reagovat

Jen rada do začátku: S tetováním bacha, je to droga :D Sama jsem si řekla, že si nechám dát fakt jedno a už mám 3. Jsou malý, ale už plánuju kam dám další :D Jinak ty jo docela změna. Taky jsem na základce měla krátký vlasy a dopadla jsem o hodně hůř než ty, to mi věř. Fotka z roku 2006 je neskutečně roztomilá :)

2 A W E L L E S A W E L L E S | Web | 22. května 2015 v 15:30 | Reagovat

na té fotce, kde vyplazuješ jazyk jsi moc pěkná :) Byla jsi hrozně roztomilé mimiško a změnila ses hodně. Nejvíc je vidět asi přechod z prvního stupně na druhý. Bitbulli jsou boží a tetování jakbysmet :3 Doufám, že ti vyjde život, jak sis ho vysnila :)

3 Elis Elis | Web | 22. května 2015 v 15:36 | Reagovat

Hezké fotky, krásné dítě a teď je z něho krásná slečna... :-)

4 Ronnie Sparks Ronnie Sparks | E-mail | Web | 22. května 2015 v 15:53 | Reagovat

V zahraničí je to lepší  než v Čr, tak ti držím palce a přeji ti hodně štěstí aby jsi byla v zahraničí štastní, protože tady je to ztráta času.. :-)

5 Beatricia Beatricia | Web | 22. května 2015 v 17:11 | Reagovat

Byla jsi rozkošné děťátko  a teď jsi půvabná slečna. Moc se mi tvůj životopisný článek líbí. Přeji ti štěstí v zahraničí, vždyť to není exil a domů se můžeš kdykoliv podívat, kdyby se ti stýskalo. :-)

6 Veronica Mathers. Veronica Mathers. | Web | 22. května 2015 v 21:19 | Reagovat

kam chceš vyrazit_? =O

7 Veronica Mathers. Veronica Mathers. | Web | 22. května 2015 v 22:00 | Reagovat

taky hezký sen =) mě by stačilo cokoliv, kde si vydělám =D ale můj sen je žít v anglii =) nemůžu si pomoct

8 Claire Claire | E-mail | Web | 22. května 2015 v 23:11 | Reagovat

Hezké fotky. :) A jasně, že změnila, změna je život! :)

Ještě že tak!

9 cincina cincina | Web | 23. května 2015 v 18:02 | Reagovat

Krásné fotky:) Hlavně obdivuju to, že jsi se takto vystavila na internetu. Ale podle mě jsi byla krásná i na základní škole:) Na té střední mi i podle fotek přijdeš více sebevědomá a krásně jsi prokoukla!:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama